Aktuality
[Resumé]
[29.12.2007]

Tak se nám pomalu, ale jistě letošní kalendářní rok blíží ke svému úplnému závěru. Rok s číslem 2007 byl jaký byl, nic netrvá věčně a nejde vzít zpět. Z pohledu kapely Vnitřní Faktor to byl rok úspěšný, i když se to nemusí na první pohled zdát. Kapele to hraje jako nikdy a my si hraní a vše okolo bezmezně a maximálně užíváme, což je to podstatné a nejdůležitější. Co se týká roku následujícího tzn. roku 2008 doufáme, že to bude rok přinejmenším stejně úspěšný, jako ten právě končící. Budeme to mít však ještě o něco těžší než teď, neboť k dalším pracovním povinnostem některým z nás přibudou i povinnosti rodinného charakteru. Pokud se nestane nic převratného, tak na podzim nahrajeme materiál na další CD a zdárně se přiblížíme k deseti letům kapely. Závěrem tohoto povídání nutno asi napsat jen to, že příznivce našeho pojetí hudby určitě nezklameme a ti co nám nepřišli na jméno dodnes opět zklameme :).

[Šťastné a veselé] [23.12.2007]

 

Skupina Vnitřní Faktor přeje všem příjemné prožití svátků vánočních.

 

[Obchůdek]
[18.12.2007]

Všechny naše CD, trika, mikiny, placky a nášivky  jsou odedneška k zakoupení v prodejně Hippo Music na Kladně, Suchardova ulice (kousek od Finančního úřadu).

[Kladno, Deep Zone (10.11.2007)] (Míra)
[5.12.2007]

Po úspěšném zájezdu na sever nás čekala další příjemná koncertní záležitost a to hraní na domácí půdě, které bylo zároveň skoro poslední v tomto roce. Díky pátečnímu veselení, zapomněli někteří nejmenovaní jedinci z našich řad, kdy a kde je vlastně sraz,  a tak jsme se sešli až na třetí pokus. Po menší okružní jízdě Kladnem a naložení aparátu jsme zdárně doputovali až do Deep Zonu. Tam už hrála první kapela Wajgl, my jsme se přivítali s většinou známých a jelikož jsme hráli jako druzí, začala pomalu, ale jistě příprava na naše hraní. Po ukončení produkce kapely Wajgl se na podium moc nespěchalo, protože jsme kapele Punk Floid slíbili, že budeme zdržovat jak se dá a jak to jen půjde, aby kluci ze Zábřehu stačili přejet z koncertu ve Znojmě. Trochu delší přestavba se zvukovkou a šlo se na věc. Samotné hraní by se dalo považovat za velmi podařené, atmosféra vynikající, dva přídavky - no prostě super. Díky všem za podporu! Následně dorazila zpráva, že Punk Floidi nebudou, a tak následovala poslední kapela večera a to Propan Butan. Po hraní jsme se vrhli do všeobecného veselí. Všude bylo plno známých, dostatek Rumu a Bourbonu tzn. o zábavu postaráno. Ve vhodný okamžik jsme s Vojtou usoudili, že nastal ten správný čas pro odvezení aparátu, a tak jsme se se zbylou částí našeho zájmového kroužku rozloučili a vydali se do zkušebny a pak k domovu. Co se v DZ následně dělo dodnes pořádně ani nevím(e). Existují ale jistá očitá svědectví několika lidí, popisující události, které se staly po našem odjezdu. Ze všech shromážděných podmětů a faktů lze zcela jasně usoudit, že došlo ke střetu dvou rozličných forem zábavy, způsobených jak věkem tak množstvím alkoholu, ale především odlišným pohledem na svět. Prostě bigbeat je bigbeat a k tomu není co dodat!!! A co napsat závěrem? Sportu zdar a bigbeatu zvlášť.

[Teplice, Klub Božák (9.11.2007)] (Míra)
[30.11.2007]

Hraní v Teplicích bylo pro nás jednou velkou neznámou, ale jak se nakonec ukázalo, byl to velmi super výlet. Funkce řidiče a zároveň vrchního nakladače byla obsazena Davidem, který hlavně při nakládání dominoval v hledání a vyplňování zbytečně prázdných míst v kufr a v jeho bezprostředním okolí, ale jelikož jsme z Kladna vyráželi jen ve čtyřech, nemuselo nás až tak mrzet několik věcí v útrobách auta, neb teorie: „Kytara není tak dlouhá jak se zdá“ se opět nepotvrdila. Prvotním úkolem dnes nebylo sehnání Rumu, ale vymyšlení cesty jak se dostat na dálnici s označením D8, což je z Kladna problém skoro neřešitelný. Nakonec zvítězila varianta s krycím názvem „K“ tzn. vzít to přes Kralupy. Cesta do Teplic by se dala označit za klidovou záležitost. V Kralupech tradičně několik hlídek VB, ale nestavěla nás ani jedna, ani když je David popichoval troubením. Na „Božák“ se dorazilo v přesně stanovenou hodinu a to ve 22:00. Náš obdiv hned sklidil asi dvacetipatrový panelák, v jehož sklepení se již zmiňovaný klub nachází. Kochající pohled netrval moc dlouho, protože začal foukat pověstný vichr z hor a my se radši rychle uklidili do útrob klubu. Po překonání několika ležících těl a točitého schodiště, jsme stanuli v prostorách velmi hezkého a útulného klubíku, kde již naplno probíhala produkce. Hned první, s kým jsme se v tváří v tvář střetli, byl Václav, jenž se ihned začal dožadovat proplacení lístku za vlak, kterým z Ústí do Teplic přijel, leč marně. Další zajímavé setkání, možná i třetího druhu, potkalo následně Kubu, který byl cestou k Rumu tzn. na Bar zasažen do hlavy letícím psem. Malé znejistění, cože se to vlastně děje, z kterého nás vyvedl, asi nejen silně alkoholem máznutý, majitel létajícího psa, který se začal ohánět hesly, že si se svým psem může dělat co chce. Naštěstí ho zpacifikovalo několik přísedících u baru, což nám ušetřilo práci a námahu, ale hlavně dotyčného uchránilo od několika zlomených kostí. Začala hrát druhá kapela, padlo několik rumů a naše pozornost se upřela na TV, kde se odehrával záznam utkání ve Snookeru za našeho zasvěceného komentáře, plného chytrých poznámek a připomínek. Večerní hodina pokročila a nastal čas hraní našeho. Těsně před produkcí zasáhla naší kapelu velice příznivá zpráva až z Ostravy, kterou pochopí jen zasvěcení, ale její obsah je natolik pozitivní, že jistě stojí za připomenutí, ale zpět k večeru a k našemu hraní. O naší produkci jsme si nedělali žádné přehnané iluze, ale už při zvuku se z publika ozvalo několik hlasů žádající zahrání několik konkrétních písní z naší dílny, což nás překvapilo, ale zároveň i potěšilo. Následné hraní byla super záležitost, zvuk paráda, lidi pařící a zpívající naše texty, co víc si přát? Po koncertu následovala ještě malá debata s fans, odnesení aparátu a jeho nakládání ve větru a dešti, které bylo náročnější, protože nám přibyla jedna kytara, krosna a Václav. Cestou zpět se už nic zásadního nestalo a my přes Prahu zdárně doputovali k domovu. Fotodokumentace ZDE.

[Plzeň, Hospoda Pod Kopcem (3.11.2007)] (Míra)
[9.11.2007]

Tak konečně jsme se i my dočkali a měli tu čest zahrát na jedné z akcí, které ostře vyslovují nesouhlas s mafiánskou organizací OSA. A kdo taky jiný by tam měl zahrát, než ten, který ukradl song, který zná v ČR snad každý, drze to přiznává, veřejně ho produkuje a nikdy za to neplatil a také nezaplatí ani korunu. Do Plzně se vyrazilo před jednadvacátou hodinou a prvotní starost byla, kde sehnat Rum. Jak se posléze ukázalo, byl to ten večer skoro nadlidský úkol. Jedna benzína zavřená a v Berouně nebyl zrovna na skladě. Kytarová sekce se sice pokusila o úplatek obsluhy pumpy s cílem získat Rum z podpultového prodeje, ale po informaci, že opravdu není a ať se zkusí zeptat příští týden, došlo na koupi Bourbonu. Cesta do Plzně utekla jako nic a my se po mojí vynikající navigaci ocitli přesně před místem konání festivalu. Plán byl jasný, zjistit jaké je zpoždění, okouknout atmosféru a pak se uvidí. Stal se zde ale jev, který jsme dosud nikdy nezažili. Ještě než jsme stačili všichni vylézt z auta, už jsme slyšeli hlasy ať necháme Whisky Whiskou a jdeme hrát, protože se hrálo s víc jak hodinovým předstihem. Takže jsme hned nanosili a postavili aparát, udělali zvuk, který byl parádně nařvaný a začali produkci. Ještě před začátkem našeho hraní se uskutečnila taková malá instrumentální vložka na kytaru od jedné z příchozích slečen, ale tréma zřejmě vykonala své a tak jsme spustili my. Lidi a celá atmosféra byla jedna velká super záležitost, nám to také šlo od ruky, takže parádní koncert. Po hraní se ještě chvilku debatovalo u auta, dopil se Bourbon a v době, kdy podle rozpisu nastal čas našeho hraní se vyrazilo na Kladno. Cesta zpět byla díky vlivu Whisky zpočátku velmi romantická. Václav s Kubou se oddávali milostným hrám a docela jim to klapalo. Poté Kuba přitvrdil zakoupenou placatkou Rumu, což mělo za následek menší mileneckou hádku s Kubovými pokusy vyhodit Václava za jízdy z auta. Nepovedlo se a my jsme dorazili v jednu hodinu na Kladno v plné sestavě. Smutnou tečkou za touto super punk akcí, bylo nedělní zjištění, že nám někdo v noci, po našem návratu, naboural zaparkované auto takovým způsobem, že ho poslal do předčasného automobilového invalidního důchodu.

[Doplnění textilu]
[27.10.2007]
Nechali jsme přidělat nějaké ty mikiny a trika, takže v sekci obchod je, krom jiného, opět k dostání např. tolik žádané triko dámského střihu nebo mikina velikosti XL.
Pozn.- není toho na vagóny a další věci s tímto motivem přidělávat nebudeme, takže kdo má zájem, ať nelení s nákupem. Předchozí věta není žádné laciné lákadlo či reklamní trik - to je prostě fakt!

    

[Praha, Music pub U Tvrze (13.10.2007)] (Míra)
[25.10.2007]

Času je málo takže se to pokusím vzít rychle. Cca po půl roce jsme opět koncertně navštívili Prahu. Čekalo nás společné hraní s S.N.A.D., což je vždycky pohodová záležitost. Jako tradičně se před odjezdem udála malá zkouška a pak následovalo nakládání aparátu na egyptský způsob, při kterém se nezdařila Davidova teorie: „Kytara není tak dlouhá jak se zdá“. Cesta do Prahy by se dala tentokrát nazvat cestou pravdy. David se rozpovídal - co by chtěl, co mu vadí a co si o nás myslí. Zdárně mu přitom sekundoval jen Václav a tak se rozpoutala zajímavá debata plná slovních obratů a myšlenkových pochodů. Určitou úlohu sehrát i fakt, že oba jmenovaní dopíjeli již druhou láhev Rumu. Po menším bloudění po Praze, neb mapa nebyla k nalezení, jsme zaparkovali vedle hospody „U Tvrze“. Následovala výtahová turistika s aparátem, přivítání s S.n.a.D. a okouknutí terénu. Lidí nebylo moc, ale co se dalo dělat. Začala hrát první kapela, David s Václavem si otevřeli na baru klínařství a zbytek debatoval o tom, jak jde život. Jako druzí jsme šli hrát my. Interně bych naše vystoupení označil za bordel, ale podle ohlasů několika lidiček se naše hraní i líbilo - nepočítám nesmyslné vyřvávání hesel jedné návštěvnice po skončení naší produkce. Jako poslední S.n.a.D., kterým bych pochválil jejich nové skladby. Něco málo po půlnoci se David proměnil v hardcore, následovalo rozloučení a odjezd. Cesta zpět byla vyloženě o hovně a to doslova a do písmene. Děkujeme S.n.a.D. za pozvání a příště zase všichni!!!

[TPC distribution]
[13.10.2007]

Naše poslední CD je nově k dostání v TPC Distribution & Records.

[Slaný, Letní kino (28.9.2007)] (Míra)
[5.10.2007]

Ve Slaném, konkrétně v jeho letním kině, jsme v dubnu venkovní festivalovou sezónu začínali a teď jsme jí tamtéž, v samém závěru září, i zakončovali. Už od časného rána bylo vyloženě festivalové počasí = pršelo, pršelo, foukal vítr, byla zima a mezi tím vším pršelo, a tak jsme čekali, že se akce takzvaně odpíská. Odpoledne se však počasí trochu umoudřilo, tak se jelo tvořit umění. Do Slaného jsme vyrazili na pátou odpolední hodinu, kdy podle rozpisu byla na řadě slavná to kapela Brutus, kterou většina z nás ještě nikdy live neslyšela, proto jsem to chtěli napravit. Popravdě napsáno byla to velmi zajímavá podívaná a hlavně nás potěšil vynikající zvuk, díky kterému jsme se na naše hraní začali ještě více těšit. Jelikož střídavě pršelo a byla zima, strávili jsme většinu času v místnosti pro účinkující ve společnosti piva, klobásek a zabijačkového guláše. David, jako správný vegetarián, dal přednost rumu a pod tíhou situace, že se jeho rodina dusí, si navodil tu správnou koncertní náladu. Po vynikajících Kujoonech, za plného deště a pro několik poslední desítek odolných lidiček jsme jako předposlední stanuli na podiu i my. Jak bylo již napsáno, zvuk byl super a celé, asi čtyřicetiminutové, hraní taky. Po skončení našeho setu následovalo rychlé balení a odjezd směr Kladno, kde většina kapely pokračovala dál nočním Kladnem.

[Kladno, Areál huti Koněv (22.9.2007)] (Míra)
[27.9.2007]

Po třech měsících jsme si naplánovali opět jedno koncertní vystoupení. A taky aby ne, neboť nabídka zahrát si v areálu naší nebožky Poldovky se prostě nedala odmítnout a hlavně se už tato možnost nemusí v budoucnu vícekrát opakovat, ale vezmeme to popořadě. Jelikož naše řady v posledních čtrnácti dnech klátí různé nemoci, byli jsme nuceni sáhnout k menším redukcím ve zkoušení a to se dotklo i samotného koncertu. Po krátké oživovací zkoušce se David vydal zpět do postele a zbytek kapely na tenis do Dokeského kulturně-zábavného centra „U Brejníků“. Když jsme se kulturně vyžili, sbalili jsme aparát a vyrazili směr Poldi. Mě osobně potěšilo, že konečně do Poldovky nemusím za prací, ale za zábavou. Hned po příjezdu na Koněv, kde se vše chystalo na večerní bigbeat, následovalo pozdravení s pořadateli a s částí kapely Wajgl. Jelikož se zatím nic moc nedělo, rozhodli jsme se pro menší exkurzi po části areálu. Konkrétně okouknout to, co ještě není zbouráno či rozkradeno, a nebo nestačilo spadnout - ať už svévolně nebo cizím přičiněním. Mezitím na pódiu začal program, tedy spíš se testovalo, zda pódium unese tři lidi najednou, protože původně hodinové vystoupení v rytmu bongo-bongo trvalo hodně slabých devět a čtvrt minuty, po kterých umělci odkráčeli neznámo kam. A jelikož v okolí nebyl nikdo, kdo by se chtěl umělecky projevit a zviditelnit, čekalo se na příchod Nemístných Návrhů. Po devatenácté hodině a nezbytném zvučení, malování a vonění vše naplno vypuklo. Během setu NN dorazil horečnatý David a začala příprava na naše hraní. Trochu nás mátlo, že NN hrají už sedmou poslední věc, ale nakonec se na nás řada taky dostala. Menší přestavba, zvučení, výměna struny a hurá na bigbeat. Zvuk mohl být o trochu lepší a to jak na pódiu, tak pod ním, ale zase byla Vojtova oblíbená mlha, parádní světla a hlavně super atmosféra v publiku, a tak skvělému koncertu nic nebránilo. Hráli jsme jako o život, David se skoro vyléčil a když si Kuba při svém schovávacím manévru vylil víno, byl nejvyšší čas naše hraní ukončit. Po nás zahráli ještě Wajgl a S.n.a.d.. My jsme si v klidu sbalili a naložili aparát a šli se bavit, pak už následoval jen rozchod a odvoz aparátu do staré dobré zkušebny. Závěrem bych chtěl za kapelu poděkovat pořadatelům za pozvání a nechť se jim všechny plány s areálem Koněv podaří!!! Čau a příště zase všichni!!!

[Pozvánka na Poldovku]
[18.9.2007]

Kdo nepřijde, není .....

[Žijeme]
[11.9.2007]

Prázdniny jsou definitivně fuč a my se opět pustili do dělání muziky. Dá se směle napsat, že se nám to i místy daří. Kdo by to chtěl sám na vlastní uši posoudit má možnost 22.9.2007 na Koněvském hudebním minifestiválku v Kladně, který se uskuteční rámci 4. mezinárodní bienále Industriální stopy 2007, kde zahrajeme kolem dvacáté hodiny (pokud nenastanou nějaké nečekané či nemístné komplikace).

[Ještě jedna recenze]
[2.8.2007]

Jedna pozdní recenze na náš poslední počin vyšla nedávno na Slovensku v Nroll zine no.6 a k nahlédnutí a přečtení je ZDE.

[Foto]
[24.7.2007]

Přidali jsme několik fotek z první poloviny roku 2007.

[Rozhovor pro i-hudba.eu]
[6.7.2007]

Jak napovídá titulek aktuality, část kapely (Vojta, Mejra a Bárt) poskytla rozhovor pro hudební stránky www.i-hudba.eu, který si můžete přečíst ZDE.

[Prázdniny]
[1.7.2007]

Jak je jistě z našich stránek patrno, letos jsme se rozhodli dát dva měsíce kapelních prázdnin. Důvody jsou celkem jasné - zasloužený odpočinek, dovolená a také činnosti na který není po zbytek roku čas a ani vhodná příležitost. Ke hraní se vrátíme koncem srpna, kdy se zavřeme do zkušebny, kde se pokusíme dát dohromady několik nových věcí a nazkoušet starý repertoár s drobnými změnami, které povedou k jeho zkvalitnění (tedy my v to alespoň doufáme). Koncerty plánujeme na konec září, ale bude hodně záležet na nabídkách. Tolik malé předprázdninové info, užijte si prázdnin, léta a dovolených!

[Litvínov, Klub Terasa (15.6.2007)] (Míra)
[27.6.2007]

Poslední koncert před zaslouženou letní pauzou nás čekal v severočeském Litvínově. Kolem osmnácté hodiny jsme po naložení aparátu vyrazili přes Unhošť, kde jsme vyzvedli Davida  a kde také proběhl tradiční nákup surovin na zpříjemnění cesty, do rodiště Ivana Hlinky. Při stoupání k severu se intenzivně ladilo do „f“ a vedla zajímavá debata o základech metalu, dodatečně se zhodnotil minulý týden a v závěru se rozběhla neoficiální soutěž v zeměpisných znalostech. Klub Terasa jsme, díky mojí tradičně výborné navigaci, našli bez problémů hned. Před klubem jsme se pozdravili s Totálním Nasazením, drobátko podebatovali a David nás obeznámil s menšími změnami, které chystá ve svém životě na další léta.  Nanosili jsme aparát a pozvolna začali stavět a zvučit. Pan zvukař se zdál ochotný, ale ve výsledku byl zvuk jakýsi divný a to jak na podiu, tak - jak jsme zjistili po hraní - i dole. Hrát jsme začali těsně před 22 hodinou, lidí nebylo ani hodně ani málo, prostě akorát. Docela nás potěšilo, že někteří z nich znali i naše texty a tudíž vytvořili super atmosféru, což umocnilo naše hraní, které jsme si jako vždy bezvýhradně užili. Po nás na zbytek večera ovládlo pódium Totální Nasazení. Mě osobně velmi potěšili písní „Problém“ z CD Stínohry, které miluji. Naše kytarová část vzala útokem bar a dá se napsat, že zdárně a velmi úspěšně. Mezitím začalo venku mocně pršet, a tak se nakládání věcí po koncertě stalo velmi dobrodružnou činností. Cestou zpět ku Kladnu bylo v autě víc než veselo a návrat kolem třetí hodiny ranní byl vydařený, jakož to i celý páteční večer.

[Kladno, Sklípek (8.6.2007)] (Míra)
[13.6.2007]

Koncerty ve Sklípku jsou vždycky super záležitostí. My jsme na tento převelice těšili, protože jsme dlouho nehráli a hlavně jsme se po měsíci viděli zase všichni pohromadě. Ve Sklípku jsme se objevili něco po sedmé hodině večerní a po tradiční tahanici s aparátem, jsme zakotvili venku, neb venku bylo přenádherně a ve sklípku v tu dobu už skoro nedýchatelně. Pomalu začínali chodit první lidi, dorazili kluci z Nežfaleš, udělal se zvuk a mohlo se začít. První zahráli již zmiňovaní Nežfaleš, kteří večer velmi slušně rozjeli. Druzí jsme si šli zahrát my. Hraní jsme si bezvýhradně užili a doufáme, že lidi s námi. Škoda jen okamžiku, kdy se jeden z diváků v zápalu tance ošklivě říznul do ruky o Vencovu kytaru, a tak ho po našem setu Vojta odvezl do nemocnice na šití. Ale jinak to bylo super hraní a díky všem za podporu. Hudební část večera zakončili The Fialky se svojí 77. Po akci ještě následovala kontrola občanek a kartiček pojištěnce před Sklípkem a to jak od městských ale i od státních uniformovaných orgánů. Na závěr opět tradiční odvoz aparátu a rozchod do nočního Kladna. Díky všem za slušnou návštěvnost a za vytvoření super atmosféry, protože ať si říká každý co chce, tahle akce byla prostě PUNK.

[TV]
[9.6.2007]

Dnes je tomu na den přesně něco přes sedm let, kdy bylo možno Vojtu naposledy spatřit na televizní obrazovce. Jestliže se tehdy objevil jako pozorný posluchač v pořadu Áčko, tak nyní, jak jistě někteří z vás v pátek večer zaregistrovali, náš leader zastal hlavní a klíčovou úlohu v pořadu Bailando v sekci „Burza snů“. Kdo neviděl a zajímá ho, jakou velmi záslužnou práci, krom zpěvu a vedení kapely, Vojta dělá - má možnost ZDE. (zdroj: archiv TV Nova)

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16