Report
10.9.2005 :: Buštěhrad :: Ocelové stíny :: (Míra)
Akce v motoclubu Ocelové Stíny jsou vždy zábavné a většinou se na ně ještě dlouho poté vzpomíná. Jiří se nám odjel rekreoval a tak jsme byli odsouzeni zahrát ve čtyřech. Po příjezdu do OS, nalézající se co by ingotem dohodil a zbytek došel od areálu nebožky Poldovky, jsme se pozdravili s S.N.A.D. a začali pomalu stavět aparát neboť jsme hráli první. Už při zvučení jsme poznali, že s “panem zvukařem“ nebude lehké pořízení. Místo toho, aby nám dal do monitorů co potřebujeme, tak nám velice nápaditě a barvitě, ovšem s odborným nádechem, vysvětlil - jak a kudy mu vede jaký kabel, co má s čím propojený a proč atd. a atd. z čehož nakonec vyplynulo, že má odposlechy jen jako dekoraci. Naše hraní jsme však zvládli v celku obstojně a pustili na podium S.N.A.D. Dodnes máme dilema, zda byl horší zvuk na podiu nebo pod ním. Opravdu neexistuje snad horší kombinace než je špatnej a ještě k tomu neochotnej zvukař, který si o sobě myslí, že nad něj není. Ve zkratce napsáno, při produkci VF a Snad bylo v publiku slyšel: zpěv, kytara a z bicích pouze kopák. Basa a zbytek bicích tvořilo pěknou dekoraci společně s odposlechy. Naše námitky, že basa a bicí nejsou vůbec slyšet, však nebral “pan zvukař“ vůbec na vědomí, až když se k námitce přidalo ostřejší slovo, bylo nám bylo odpovězeno, že máme špatnej aparát. Poděkovali jsme tedy “panu zvukaři“ a vzpomněli na braty Píšovce, kteří bez problémů ozvučí dokonce i bojler a ještě vám ho dají do odposlechů. Pak následovalo, zde již tradičně, soutěžní zápolení ve všem možným a po hodinové přestavbě aparátu vystoupení rockové skupiny Anopheles, která je nechvalně známá svou údajnou “hymnou“ pro Kladenský hokej, jejíž poslech dá jistě hráčům takovou energii, že Rabat rázem prohrává minimálně o dva góly. To už jsem však seděli v autě a s přáním, že nás “pan zvukař“ zvučící dnešní večer již nikdy více zvučit nebude, ujížděli k domovu.

zpět