Report
12.8.2006 :: Stříbrná Skalice :: RC Na Marijánce :: (Míra)

Po vydařeném koncertu v Mnichovicích jsme si druhý den jeli zpravit chuť a náladu do Stříbrné Skalice. Do povodí Sázavy, přesněji napsáno do hospody Na Mariánce, o které zpívá kapela Wohnout, jsme se dostali po pohodové cestě něco málo před půl devátou. Lidí všude dosti a tak jsme zabrali volný stůl a začali zkoumat místní prostředí. Při zkoumání jsme narazili i na známou tvář a to na Michala z kapely Jonestown, který jako 90% lidí okolo byl ve zdejších končinách na chatě. Začala hrát první kapela, která neměla zpěv a tak své vystoupení pojala instrumentálně. Jako druhá zahrála pořádající kapela Půlnoční Svoz Popela. Při její produkci se stala jediná konfliktní situace celého večera, kdy jeden z mnoha přítomných chatařů, který místo na koncert se přišel napít, zval Kubu na panáka tím způsobem, že ho chytl za límec a táhl ho k baru. Včasným zásahem naší rychlé roty se situace uklidnila a běh večera pokračoval nerušeným tempem. Poté kapela RV 4 a pak my. Zahráli jsme naší klasiku, málem došlo i na striptýz jedné z přihlížejících dívek, takže koncert jak má být. Po nás na pódium ještě napochodovala kapelka Vodopumpamasomlejn, my naložili aparát, dopili a dokouřili a vyrazili domů. Asi po čtyřech kilometrech a nějakých těch metrech Kuba zjistil, že nemá k nalezení mobilní telefon, který si přednedávnem nově zakoupil. Marné bylo prozvánění a hledání. Po promítnutí celého večera, kde, kdy, co a jak, Kuba vypátral, že ho naposledy spatřil na střeše našeho auta, když si chystal menší než malé množství …… (zelení už vědí). Tedy vrátili jsme se zpět a začalo prohledávání škarp a zákoutí podél silnice. Dobrým znamením bylo, že se mobil  na volání hlásí a zvoní. Pomalu, když už jsme hledání skoro vzdávali se v telefonu  ozval ženský hlas, který byl ochotný mobil zpět majiteli navrátit. Na místě ztráty a nálezu nás přivítal páreček se slovy: „ Můžete nám vysvětlit co dělá ve tři hodiny ráno zvonící telefon v rokli? “ Na jejich otázku nebylo těžké odpovědět, ale bohužel jsem se zapomněli zeptat - co dělali ve tři hodiny ráno v rokli oni. Tak to byla příhoda, jak Kuba ztratil telefon. Ještě jednou párečku děkujeme za nalezení a vrácení telefonu. Pak už cesta probíhala celkem v klidu. Poslední věc, která stojí za psanou zmínku byl moment, kdy jsme netrefili odbočku na dálnici na Prahu a jeli přes známou vísku Jevany, kde se krom jiného nachází i Gottland na který se Kuba s Vencou těšili. Ale při jeho míjení i přes několik výzev ani jeden ze zmiňované dvojice nereagoval neb si mezi sebou dosti svéhlavě vysvětlovali, kde a jaký jsou akordy - já jen doufám, že už v tom mají jasno a že se shodli. Pak už jen následovala krátká debata, kde se nachází Blaník a to by bylo z této akce asi všechno. Jo, kdyby náhodou někdo Blaník hledal, tak jak se učí v Ústí u Tábora to není.

zpět