Report
16.9.2006 ::
Buštěhrad :: Ocelové stíny :: (Míra)
:: Vinařice :: Důl Mayrau ::

Do Ocelových Stínů jsme se jako vždy těšili. Tentokráte to bylo o to lepší, že předem byla avizovaná zabijačka se vším všudy a tudíž královská hostina a tak se taky stalo. Hnedle po příjezdu se vyložil a postavil aparát a my vyfasovali výbornou černou polévku. Poté dorazil zvukař, udělal se zvuk a mohlo se začít. Naše úloha na třídenním motorkářském srazu byla v sobotu ráno posloužit jako budík všem dosud spícím lidem. Pravdou je i to, že hraní v 10:15 ráno byl náš rekord - nepočítáme hraní v brzkých ranních hodinách na jiných akcích. Po hraní jsme uklidili aparát a vyfasovali další pochoutku a to jitrničky. Následovalo rozloučení a přejezd do nedalekých Vinařic, kde se v hornickém skanzenu dolu Mayrau konala akce: „Umění na černo“, jejíž součástí byl i hudební festival z části pořádaný Kubou. Původně to měl být čistě punkový dýchánek, ale nějak tomu okolnosti nepřáli a tak to byla taková hudební „všehochuť“, ale popořadě. Na Mayrovce bylo zapotřebí nejprve vše k fesťáku připravit, což nebyla věc vůbec jednoduchá. Muselo se vše tzn. podium, náš i zvukařův aparát dostat do druhého patra po úzkých schodech do řetízkárny, kde se vše mělo odehrát. Nakonec se to i s pomocí některých návštěvníků podařilo a první kapela Public Mama mohla vše započít. Následovali Nemístné Návrhy a my jsme se vydali vyzvednout Wencu do Pleteného Újezdu, kde hrál za Doksy B mistrovské fotbalové utkání. Nemá cenu námi viděných dvacet minut utkání nijak popisovat, to se prostě musí vidět. Po návratu na Mayrovku jsme zmobilizovali síly a šli hrát. Prostor a zvuk byla jedna velká paráda, škoda jen, že lidí dorazilo poskromnu, ale my jsme si hraní náramně užili a doufáme, že jsme hrstku věrných potěšili. Po hraní jsem se i já, alespoň symbolicky, dostal mezi horníky a to tím, že jsem propocené věci na hraní vytáhl ke stropu, kde kdysi visely hornické mundůry. Po nás odehrálo ještě několik hudebních souborů, ale to jsme byli už na cestě k domovu.

zpět