Report
8.3.2008 :: Kladno :: Sklípek :: (Mejra)

Ve Sklípku jsem nehráli už hodně dlouhou dobu a tak byl nejvyšší čas to napravit. Tentokrát se před koncertem nezkoušelo, neb to údajně nebylo zapotřebí a hlavně Kuba byl ve stavu nemocen, Bárt přípravou na hory pohlcen a David pracovně zahlcen. Tudíž jsme ve starý dobrý zkušebně oprášili a naložili aparát a vydali se ke sklípku. Hned po příjezdu se vyskytl jev, který nás v ten večer provázel na každém kroku a to, že kde jsme byli my, byli snad všichni:). Hrála první kapela a my jsme se nastěhovali do zadní místnosti, která je neoficiálně určena pro kapely a ve které to vypadalo tak, že zde v ten večer vystupují minimálně tři ska orchestry i s dětskými sbory. Dorazil i zbytek kapely a začalo se plně využívat místního pohostinství, které je vyhlášeno především tím, že je zde nejlevnější rum v celých Středních Čechách. Jako druzí jsme šli hrát my. Byli jsme posíleni o několik deci rumu v krvi, takže naše hraní rozhodně nepostrádalo ten správný říz. Lidem se to překvapivě také líbilo a to bylo ten večer to hlavní. Po přídavku jsme vyklidili pole působnosti a vykročili vstříc sobotní noci. Po sbalení aparátu jsme ještě pokecali se známými a kamarády, poslechli kousek Wajglu a podle předchozích plánů jsme se jali změnit lokál. Já a Vojta jsme odvezli aparát a následně i auto do garáže a vydali se do hospůdky ke Gymplu, kam jsme, ať jsme to měli bez debaty nejdál, dorazili jako první. Následně dorazil David i s ochrankou a po čase i Kuba. Čekalo se tedy už jen na Václava, který sice vyhrožoval, že odjíždí ve 23:00 na hory, ale tomu nikdo z nás nevěřil a myslím, že chvílemi ani on sám. Večer plynule ubíhal a před půlnocí jsme byli donuceni opět ke změně lokálu. Během přemisťovacího manévru proběhl i tradiční rituál, kdy David odchází z kapely, který spočívá v tom, že David vrhne kytaru nazdařbůh do prostoru a začne do ní kopat. Ostatní se pochopitelně nenechají zahanbit a do kytary kopou taky. Po rituálu, který vždy trvá pět až deset minut, se zjistilo, že nám pořád do plného počtu chybí Václav a tak začalo mobilní pátrání. Vašík však nepodlehl mámení sobotní noci a opravdu odcestoval přes Děčín do Ústí, odkud druhý den zamířil na již zmiňované hory. Zbytek večera už proběhl v poklidné duchu. Myslím, že žádná ostuda ani žádný jiný incident nenastal a tak jsme si zase jednou užili světa. Díky za pozvání a všem za super atmosféru při našem hraní!!! Čau a příště zase všichni!!!

zpět