Report
20.8.2010 :: Dobříš :: Sestřelený léto :: (Mejra)

Víc jak půl roku uteklo rychleji než voda a nám se opět naskytla výtečná příležitost koncertně navštívit Dobříš, kde jsou koncerty pokaždé super záležitostí a my na nich vždy uděláme kus parády. Se srpnovým termínem hraní se dala konečně i realizovat možnost přespání na nedaleké Vojtově chatě, která se již několikráte osvědčila jako vhodné útočiště našeho zájmového spolku. Plány obsadit chatu v plné sestavě a na delší dobu nám zhatila, jako již mnohokrát, práce a jiné (sice podružnější) zájmy a povinnosti. A tak jsme směr Dobříš v pátek dvacátého vyráželi celkem luxusně ve třech, na sobě zcela nezávislých, skupinách. První skupina tvořena mnou, Vojtou, psem + dvě bedňačky vyrazila po naložení aparátu hodinu po „O“ na misi jako první. Druhá grupa s bratry Bartáky hnedle v závěsu a třetí „Pražská“ skupina se zbytkem, tedy Kubou a Dádou až po skončení roboty. S úderem skoro páté hodiny jsme se na Vojtově chajdě sešli všichni, a tím pádem začala intenzivní příprava na večerní koncert tzn.pivo, gril, víno, slivovice, rum, pivo a gril. Kuba, který nás hodlal ještě týž večer opustit, čemuž jsme moc nevěřili, se dobrovolně ujal role řidiče, a tak jsme po přeskládání aparátu do jeho „parníku“ vyrazili na místo koncertu hezky pěkně zkratkou přes les pěšky. Na místě samém se festival pomalu, ale jistě rozjížděl a my jsme strategicky zabrali nejlepší a nevýhodnější místo široko daleko - hezkou, měkkou a hlavně pohodlnou oranžovo-žlutou pohovku. Od pořadatele jsme vyfasovali nějaké ty pivenky a v nedalekém barovém okénku přísun dalších výčepních lihovin, jako je např. rum. Na podiu dohrála SKA kapela a jelikož nikdo další z účinkujících ještě nedorazil, šli jsme si zahrát my. Po menší přestavbě a trochu delší zvukovce se nám podařilo udělat krásný a romantický zvuk, Kuba se stal živým důkazem, že „rostou“, neb když si odskočil na malou stranu našel tři houby a mohlo se začít. Hned od začátku jsme do toho pořádně šlápli a koncert se z naší strany vyvíjel velice zdárně, pak do toho šlápnul o trochu víc Vojta. Nejprve jsme mysleli, že v divadelních praktikáblech našel skryté propadlo, ale zmýlená neplatí. Byl to čistý „průstřel“ pódia. Pozitivní věcí bylo, že ani tento okamžik neotřást naší produkcí (tzv. nespadnul řemen) a my song s názvem Kroužek, bez ztrát na životech, zdárně dokončili. Negativem ale bylo, že jsme ze zcela vážné písničky udělali menší estrádu a předvedli kabaret někde jinde, než je tradičně jeho místo. Vojta se poté celou situaci snažil zachránit osvědčeným trikem, že už to bylo a celý zbytek koncertu, který nabral úplně jiný rozměr, díru v pódiu maskoval, ale marně. Teď mě napadá, že měl Vojta prostor pod podiem prozkoumat důkladněji jestli „nerostou“. Jediným jeho štěstím ale bylo, že pódium nebylo situováno výše a že si kromě pár odřenin a naražené paty nic vážnějšího neudělal. Štěstím také bylo, že pod pódiem nevegetovalo žádné zvíře (např. krtek), protože by to nepřežilo. Nic z toho ale nemění na faktu, že Vojtův výkon byl největší „propadák“ celého festivalu. Po hraní jsme Kubův speciál proměnili na hip-hop Volvo, zaujali místa na naší pohovce a pokračovali v pitném režimu. V tom se, z beden, místo námi očekávaného metalu, začalo linout techno. Tedy alespoň jsme si mysleli, že jde o techno, ale byli jsme odborně poučeni, že to techno v žádném případě není, ale že je to jungle, protože oproti technu je to rychlejší a je tam více agresivních prvků. A netrvalo to ani moc dlouho a agresivita, umocněná dalším přísunem rumu, navštívila i naše řady. Konkrétně námi obývaná pohovka se nejprve proměnila ve skákací hrad a posléze i v nekompromisní bitevní pole, kde neplatí žádná pravidla a kde „kdo chvíli stál, už ležel opodál“. To vše mělo za následek, že nám byla sedačka násilně zabavena a odejmuta nebo obráceně? Po tomto incidentu a také proto, že si nikdo z nás nenašel novou dívku, nastal nevyšší čas opustit jungle párty a vrátit se zpět na chatu, kde se pokračovalo v tom co se odpoledne načalo. V jednu chvíli naší osadu přepadla menší trudomysl, ale další příval uzenin a hlavně alkoholu chmurné myšlenky rozehnal. Všudypřítomná příroda a svit měsíce probudil v některých z nás vzpomínky na svá skautská léta. V Dádovi dokonce vzkypěla trampská krev a ustlal si přímo pod širákem. A když Václav okolo druhé hodiny ranní zvrátil celou situaci, bylo dílo dokonáno. Sobotní ráno se neslo v duchu sumarizace pátečních událostí. Po stručném přehledu co, kdy, kde a kdo, bylo ihned uvaleno informační embargo, z důvodů ochrany osobnosti na některé jevy a události. Místo snídaně oslavil Dáda svůj návrat k trampství rumovým dřevákem aneb …náhlá smrt, která ale nenastala a dopolední siesta proběhla v klidu a míru. K poledni, kdy se Václav vzpamatoval, se s námi oba kytaristé rozloučili a na Dobříši zbylo jen tvrdé jádro kapely. Původní plán na koupání ztroskotal na faktu, že se nenašel nikdo, kdo by mohl řídit alespoň kolo, a tak jsme se celkem pěkně vyuzeni a vymóděni slamáky vydali na oběd do samotného centra Dobříše. Naše vizáž musela být doslova ohromující, protože první slova obsluhy v pizzerii byla: „Ale my máme jenom pizzu“. V tu dobu k nám dorazila i informace, že cestou zpět Václava zastavila policejní hlídka, které Václav s přehledem rutinéra vynadal, že on je fotbalista, má dvě hodiny před zápasem a nikdy v životě by ho nenapadlo před zápasem pít. Večer se na chatě dojedlo a dopilo vše, co se dalo. K neděli jen telegraficky - ráno houbaření (rostou a to i u cesty), úklid, nakládka aparátu, oběd, odjezd, vykládka aparátu a domů. Už teď se zase na Dobříš velmi, ale velmi těšíme!!!!! Foto z Dobříše >ZDE<..

zpět