Report
8.5.2010 :: Klatovy :: Pohoda :: (Mejra)

Úvodem reportu z výletu do Klatov se ještě musím, alespoň několika slovy, vrátit k výletu na Dobříš. A to tím, že předchozí report doplním o informaci, že výsledkem sněhového kočkování Dády s Kubou nebyl jen utržený rukáv u Dádovi péřovky, ale i (jak se po cca měsíci ukázalo) Kubovo zlomené žebro. Tak toliko doplňující informace a hurá na Klatovy. Již ve středu byl Vojtou vytvořen plán, s krycím názvem „KT“, aby úvodní sobotní logistika proběhla v klidu a míru, bez ztrátách na životech a také co nejefektivněji. Výsledek plánu „KT“ byl celkem uspokojující a my vyráželi „jen“ se čtyřicetiminutovým zpožděním oproti původním předpokladům. Při dotazu na nejlepší cestu se Vojtovi dostalo celkem vyčerpávající odpovědi: „U Sázavanu vpravo a furt rovně na Klatovy“. Dáda ze své vinotéky zvolil tentokráte, na rozjezd sušší bílé víno, kterému jsme se brzy podívali na dno a tudíž musela následovat nutně zastávka na benzínovém čerpadle, kde jsme nejenom doplnili zásoby rumu, piva a jídla, ale i s uznáním okomentovali Volvo Cx90 Vildy Čoka. Další cesta se obešla bez větších excesů. Probírala se různá - tradičně také nepublikovatelná témata, až se nakonec skočilo u politiky. U tohoto tématu jsme se docela slušně zhádali, ale na výsledku, že je to tam - slušně napsáno: „Jedna velká SVINĚ vedle druhý“ (ne náhodou jsme zrovna projížděli Přeštice), jsme se shodli napříč autem všichni. A než jsme se stačili dohodnou, kdo je svině největší, byli jsme v Klatovech. Klub Pohoda jsem našli díky mojí, ovšem jako tradičně, vynikající navigaci rychle a bez problémů. Václav sice chvilku protestoval a zastával názor, že se nacházíme jinde a úplně špatně (prostě se mu nechtělo nosit aparát) a tak byl vyslán do útrob klubu na výzvědy, aby se o své pravdě přesvědčil sám. Vrátil se s pokorou (od té doby mně musí říkat Velký vezíre) a s informací, že máme jít ihned hrát. Sklepní klubík, který byl jinak velmi hezký a útulný, měl jednu jedinou vadu na kráse a to konkrétně, že pódium bylo situováno snad do nejmenšího a nejužšího místa v celém sklepení. Po zapojení aparátu a několika pokusech udělat zvuk, odpojil Dáda Kubu na baru a mohl začít náš „koncert“. Interně a jen mezi námi si můžeme napsat, že už jsem odehráli daleko lepší, ale i horší koncerty (myšleno výkonostně). Pořadatel a několik dalších lidiček, bylo však s naším výkonem spokojeno, takže to asi zas taková úplná prohra nebyla. Po sbalení aparátu jsme zabrali koutek u fotbálku, kde jsme nejprve probírali nesmrtelnost brouka a pak se rozjela rumová exhibice. Před opuštěním klubu samotného zvládl Bárt ve fotbálku rozsekat místního zástupce Klatovské ligy 22:3 na góly a 3:0 na rumy. Venku se opět ukázala síla rumového opojení. Cestou k autu nejprve kytarová sekce, vedená Václavem, objevila na schodech kostela chcíplého holuba a zkoušela ho všemožnými způsoby opět rozlítat. Což se chvilkami i celkem úspěšně dařilo - dokud holub nedopadl zpátky na zem. Další zastávkou byla místní kašna, kterou se Václav rozhodl bez váhání přebrodit. Stylově se na to vysvlékl a když byl zhruba v polovině vodní překážky, začalo do kašny lítat skoro vše, co Václav na břehu zanechal. Další záludnost už cestou k dodávce nenastala, a tak se mohla uskutečnit výprava, kterou tentokrát vedl Dáda, k hladovému okénku. Na tomto místě musím ocenit Dádovu znalost místních poměrů a vyslovit mu pochvalu za nasycení celé kapely. Při půlnoční bagetové svačince se už nic tak zásadního nestalo, a tak jsme se pomalu ale jistě s městem Klatovy rozloučili. Cestou zpět byl v autě „relativní“ až překvapující klid, tedy až do chvíle než si Kuba na mobilu pustil nějaký šílený etnický techno a usnul. Pod vlivem příšerných zvuků se následně 2x drobně zakufrovalo a byl dvouhlasně schválen návrh zákazu DJ Kuba v autě. S druhou hodinou ranní proběhlo již tradiční taxikaření Kladnem a vracení se ke spořádanému rodinnému životu. Fotky z Klatov >TUTO<.

zpět